Odpověď panu Aronovi
Vážený pane Arone,
zpracovávaná témata jsou filisofické úvahy, které se snaží o oproštění od současného dělení na levicové a pravicové v českém úhlu pohledu. Dle mého názoru (který si v žádném případě nepřivlastňuje patent na rozum)je dnešní výklad těchto pojmů v českém prostředí restriktivně omezen na pouhé dvě politické strany, které nikdo z politologů nehodnotí ve smyslu právní nauky, ale zjednodušeně na levicovou a pravicovou. Není politologicky rozebrán každý jejich jednotlivý počin, ale zcela chybně i jednoznačně pravicové rozhodnutí je označeno za levicové a obráceně jen s ohledem na příslušenství ke straně, která je provedla.
Tím se trochu složitě dostávám k Vaší otázce. F.Hayek je často brán rádoby pravicovými politiky jako jejich vzor. Pokud však Hayeka skutečně přečtete a pochopíte, musíte dojít k závěru, že buď tito "pravičáci" Hayeka vůbec nečetli nebo jej nepochopili anebo jej pouze v útržcích zneužívají k obhajobě svých amorálních činů.
F.Hayek v roce 1941 varoval před zestátňováním (ostatně dnes je to aktuální politika jak v USA tak i v EU). Ovšem je třeba vnímat jeho argumenty proč je proti zestátňování (v Anglii v té době bylo fungující soukromé vlastnictví).
Důvod proč jsem tuto práci psala je to, že jeho argumenty přesně vystihly situaci, která nastala po roce 1989, kdy došlo k odstátnění, ale bohužel za splnění téměř všech obav, kterých se Hayek obával při zestátňování. TO znamená divoká privatizace (to tzv. zhasnutí světel), z které nevzešli osvícení vlastníci majetku, kteří jej spravují s péčí řádného hospodáře. Pomineme-li polostátní monopol (ČEZ) tak těch českých ziskových podniků či společností asi moc nevyjmenujeme. Za velmi krátkou dobu máme celou řadu multimilionářů až milardářů (nic proti nim, jejich majetek jim nezávidím a na jejich místě bych nikdy být nechtěla, svůj vztah k majetku mám totiž vyřešen), ale jaký div ani jednoho novodobého Baťu. Proč? Kdo z těch majitelů reálií je filontropem? Opět pominu takové dary jako 100 milionů pro školu, které řediteluje syn pana prezidenta apod. úlety. Podle mého názoru jsou to jen peníze z korupce vzešlé a rodící jen další korupci. A to je přesně to, co F. Hayek kritizoval a před čím varoval. Já totiž nemám pocit, že teď máme svobodnou společnost. Z osobního života (zkušenosti z naší justiční mafií) i z krátké politické angažovanosti (těžkého mediálního embarga na jakékoliv neparlamentní strany s výjimkou např. extrémistické Dělnické strany) vím a vnímám to tak, že je zde pouze pokračování toho socialistického s jedním zásadním rozdílem - byly odstraněny jakékoliv limity, zábrany atd., které gaunerům tehdejším bránily v neomezeném ovládnutí všeho, jak tomu je u dnešní oligarchie těch pár multi... Bohužel dnes již těžko zkonfrontujeme Hayeka s novodobou historií a jestli by sám své původní dílko neopravil (ostatně to udělal i po válce ve vztahu k USA, klde se jeho původní Cesta k nevolnictví nedala beze zbytku aplikovat). Jak by dnes Hayek komentoval světovou krizi a příčiny, které ji způsobily?
Samozřejmě jsem si vědoma, že v omezeném prostoru asi nemohu dostatečně vysvětlit všechny argumenty. Dostávám se však k tomu podstatnému. SDŽ se oficiálně řádí do středolevé části politického spektra. Nikdy však neproklamovala, ani do budoucna toto neudělá, že chce životní jistoty pro lidi, kteří nechtějí pracovat. Naopak v občanské poradně, kde s kolegyní (ing. Paukejovou) řešíme různé problémy podobného rázu, především klademe důraz na to, že "práce" je nutná (a těm, kteří chtějí u nás pomoc se všemožně snažíme v tomto pomáhat našim klientům). Jde totiž o to, naučit naše klienty být samostatnými. Razíme totiž s kolegyní heslo, že před pádem na dno není nikdo dostatečně imunní, ale je třeba takového člověka co nejrychleji nastartovat a vrátit zpět. Necháme-li ho padnout až na ulici, pak teprve nastává problém, který může narůst do obřích rozměrů. Pak to řešení bude mnohem ekonomicky náročnější. A to i díky sankcím od mezinárodních organizací, které naší republice udělí za nedodržování mezinárodních smluv a dohod,kterými jsme vázáni.
Program SDŽ nemůže jít do takových podrobností, aby bylo možné popsat jak toho, kterého cíle dosáhnout (nehledě na to, že nám již mnoho podrobných myšlenek ostatní politické strany již mnohokrát ukradli).
Závěrem musím konstatovat, že osobně nevidím rozpor mezi programem SDŽ a prací Fridricha von Hayeka.
Nevím zda se mi podařilo dostatečně odpovědět na Váš dotaz. Jsem si vědoma komunikačních omezeních a toho, že této skutečnosti je především zneužíváno ve volebních kampaních. Bohužel ten , kdo bude umět to překonat nebo nějak obejít je téměř kandidátem na Nobelovu cenu.
Přeji Vám šťastnou ruku v nadcházejících volbách, abyste se jednou dočkal té svobodné společnosti. Je to i moje přání.
Iveta Vilímková